Existuje několik různých úhlů pohledu na důsledky Brexitu, proto se v dnešním článku budeme věnovat jeho dopadům na náborový proces, žadatele o zaměstnání a firmy.

Náborový proces a zaměstnanecká karta

Pokud se v rámci náboru zabýváte zaměstnáváním cizinců, pak určitě víte, že je potřeba ověřovat, zda má uchazeč tzv. volný vstup na náš pracovní trh, nebo nikoli. Pro volný vstup je podle Ministerstva vnitra potřeba splnit několik podmínek – viz následující text převzatý z webu Ministerstva vnitra ČR:

• získat v ČR střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři nebo vysokoškolské vzdělání nebo
• usilovat o zaměstnání v ČR jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo duchovní církve nebo náboženské společnosti registrované v ČR nebo
• být do ČR vyslán v rámci poskytování služeb svým zahraničním zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu EU/EHP nebo Švýcarsku.

Při splnění některého z výše uvedených bodů tak uchazeč nemusí žádat o zaměstnaneckou kartu, která svému držiteli umožňuje volný vstup na český pracovní trh. V praxi se nejčastěji setkáme s uchazeči, kteří v ČR dokončili studium na vysoké škole, což jim stačí prokázat vysokoškolským diplomem. Naopak pokud výše uvedené podmínky uchazeč nesplňuje, pak má povinnost zažádat o zaměstnaneckou kartu, která jej opravňuje k pobytu a práci na území České republiky. Žádosti vyřizuje Ministerstvo vnitra, případně zastupitelský úřad v domovské zemi cizince.

Brexit a dopady na uchazeče

Díky Brexitu se nám situace mění. Výstupová dohoda mezi Velkou Británií a EU zahrnuje dvě důležitá období:

• přechodné období do 31. 12. 2020,
• období od 1. 1. 2021.

Do konce loňského roku platila pro zaměstnávání občanů Velké Británie pravidla EU. To se však nyní mění, protože Britové se stávají občany tzv. třetí země a zaniká tedy možnost volného pohybu osob. To platí pro všechny občany Velké Británie, kteří v ČR nepobývali a nepracovali před 1. 1. 2021. V případě jejich zájmu o relokaci a práci v ČR tak musejí projít vízovým procesem stejně, jako občané dalších zemí mimo EU a EHP a Švýcarska.

Pokud však britský občan žil a pracoval v ČR před koncem přechodném období (tedy před 1. 1. 2021), pak mu jeho pobytová a pracovní práva zůstávají. Do konce loňského roku si mohli tito lidé na Ministerstvu vnitra ČR dobrovolně požádat o přechodný pobyt, který stačilo prokázat například pracovní smlouvou, potvrzením o studiu či nájemní smlouvou. Žádost o přechodný pobyt byla však zcela dobrovolná. V praxi se tak budeme setkávat s řadou případů, kdy lidé tento status mít nebudou, protože si jej zkrátka nevyřídili. Mohou tak učinit dodatečně, jak je patrné z diagramu publikovaného na webu Ministerstva vnitra. Jeho držení by však nemělo být podmínkou pro získání nového zaměstnání, detaily najdete v metodickém pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dopad na firmy

Pro náboráře a personalisty tak bude důležité individuálně ověřovat, zda daný uchazeč z Velké Británie spadá do podmínek tzv. přechodného období, nebo nikoli. Pokud spadá, tak bude vhodné doložit tuto skutečnost například prokazatelnou pracovní historií (např. předchozí pracovní smlouvou), důkazem o pobytu (nájemní smlouvou) případně potvrzením o studiu a vysokoškolským diplomem. Pokud uchazeč z nějakého důvodu svůj pobyt a práci v ČR před 1. 1 2021 doložit nemůže, je potřeba na něj nahlížet jako na občana třetí země, který si musí vyřídit zaměstnaneckou kartu.

Závěr

Zdá se to být velmi jednoduché, nicméně doporučuji věnovat této problematice zvýšenou pozornost a pokud nejste jediným pracovníkem, který má ve Vaší firmě na starosti nábor, doporučuji probrat tuto oblast i se všemi relevantními kolegy. Pokud spolupracujete s externími dodavateli, nebojte se jich na tuto problematiku zeptat a prověřit, zda vědí, jak mají po Brexitu u občanů Velké Británie postupovat. Vyhnete se tak zbytečným komplikacím při hledání nových zaměstnanců.