Jak se vyvarovat chyb

Neznámý autor kdysi prohlásil, že moudrý člověk se dokáže poučit z chyb druhých. Těm ostatním tak nezbývá, než se poučit z chyb vlastních.

Jiná věc ale je, dělat jednu chybu za druhou a podivovat se nad výsledkem. Každý z nás se totiž může rozhodnout, jak naloží s chybou, kterou udělal. Pojďme se tedy podívat na pět nejčastějších chyb, se kterými se v praxi u náborářů potkávám.

1. Nedostatečná znalost oboru, pro který hledáte odborníky

Setkávám se s náboráři, kteří často nemají ani základní přehled o oboru, pro který mají hledat specialisty.

Tato situace je pochopitelná v jediném případě a to tehdy, když v oboru začínáte. Pak je naprosto přirozené, že toho mnoho neznáte a hodně se ptáte kolegů. Znalosti si budujeme postupně, ale vyžaduje to náš aktivní přístup.

Nicméně recruiter, který je v oboru alespoň půl roku, by už měl svou specializaci na základní úrovni znát a také se aktivně vzdělávat. Zejména pokud se věnuje IT nebo technickému náboru. V dalších odvětvích to samozřejmě platí také, nicméně IT komunita je v tomto ohledu specifická.

Nevystačíte si s povrchní znalostí pojmů, musíte se naučit chápat informační technologie v souvislostech. K tomu vám může pomoci dobrý šéf a zkušení kolegové, a to hlavně ze začátku. Nespoléhejte se však jen na pomoc druhých. Doporučuji najít si zajímavé učební kanály a aktivně je využívat. Někomu fungují knihy, blogy, sociální sítě, weby, podcasty, videa, kurzy atd. Možností je dnes taková spousta, že si vybere každý.

2. Málo informací o pozici / firmě

Podobně jako u předchozího bodu i zde platí, že pokud jste nováčkem, lidé vám leccos odpustí.

Není však nic horšího, než nabízet kandidátovi pozici a nemít všechny dostupné informace jak k práci samotné, tak k firmě. Základem je zjistit si maximum ještě předtím, než si budete povídat s hiring manažerem. Navíc si s touto přípravou nachystáte dotazy a nebudete je muset vymýšlet až při setkání na místě. V tomto případě je jedno, jestli jste interní, nebo externí recruiter. Oba dva by měli být kvalitním parťákem pro hiring manažera a firemní HR tým.

Nebojte se ptát na vše, co je k pozici důležité. Pro začátek doporučuji představit si, co by zajímalo vás jako uchazeče o práci v dané firmě, a pak se pokuste na totéž podívat optikou kandidáta na danou konkrétní pozici.

3. Neschopnost aktivně naslouchat

Tak jako je potřeba znát informace o pozici a firmě, je stejně tak důležité snažit se porozumět kandidátovi.

Mějte na paměti, že nejdražší komoditou nás všech je čas. Není příjemné jednat s lidmi, kteří nenaslouchají tomu, co jim říkáte. Stejně tak s vámi nebude chtít mluvit kandidát, pokud mu nebudete věnovat plnou pozornost a reagovat na to, co vám sděluje. Bez vysoké míry empatie se v náboru neobejdete. Pokud ji v sobě přirozeně nemáte, dá se do jisté míry naučit, ale nikdy to nebude autentické.

Při každém jednání s kandidátem si zjistěte všechny informace, které jsou pro něj důležité ohledně jeho práce, motivace, osobních hodnot atd. Teprve pak si můžete udělat ucelenější představu o takovém člověku. Na základě těchto dat se pak můžete rozhodnout, jaká pozice by pro něj mohla být vhodná a kde.

4. Podceněná komunikace směrem ke kandidátům a klientům

Nábor je o lidech, proto je dobře nastavená komunikace jedním z důležitých předpokladů pro úspěch. Opět zde hraje důležitou roli aktivní naslouchání, ke kterému přidáme ještě zpětnou vazbu.

Vždy je potřeba nastavit si s protistranou základní pravidla hry, seznámit klienta, vašeho hiring manažera či kandidáta s dalšími kroky procesu, udržovat aktivní komunikaci a poskytnout zpětnou vazbu. Jedině tak si udržíte přehled a klient / kandidát bude vědět, na čem je. Také neslibujte něco, co nemůžete dodržet a už vůbec ne za někoho jiného. Pokud se vás klient či kandidát zeptá na něco, co nevíte, přiznejte to a dozjistěte. Nebojte se, že tak ztratíte kredit. Druhá strana daleko více ocení upřímnost a konzistentní vystupování, než výmysly nebo naučené nic neříkající “odpovědi na všechno”.

Většina lidí oceňuje upřímné jednání. Nejen v náboru se bohužel najde dost takových, kteří pod heslem “vše pro byznys” občas zapomínají na hranice etiky. Nechcete-li se stát jedním z mnoha, jednejte fér.

5. Absence základních obchodních dovedností

Není asi potřeba vysvětlovat, že zejména externí nábor jde ruku v ruce s obchodem. Chápu, že slovo “obchod” se vám může z pohledu interního náboráře příčit, vždyť přece nic neprodáváte… Jak to teda je?

Jestliže na své pozici aktivně hledáte uchazeče k vám do firmy, měli byste uvažovat o tom, jak je co nejlépe zaujmout. Stejně tak pokud daného kandidáta doporučujete k osobnímu setkání hiring manažerovi, měli byste být schopni kandidáta kolegovi nabídnout tak, aby se na jeho CV podíval. Takže se vám obchodní dovednosti určitě budou hodit.

I zde platí, že na začátku vám mohou pomoci zkušenější kolegové. Firmy mají navíc často propracovaná školení obchodních dovedností a z nich nabyté znalosti se stanou vaší základní výbavou. Obzvlášť v případě, že jste svého obchodního ducha ještě neobjevili.

Na téma aktivního prodeje existuje celá řada odborných publikací a článků, kterými se můžete inspirovat. Nicméně faktem je, že neprodáte nic, pokud napřed nebudete znát potřeby svého zákazníka a přidanou hodnotu svého produktu / služby. Velmi těžko budete prodávat kandidátovi pozici, pokud neznáte jeho potřeby. Stejně tak nepřesvědčíte potenciálního klienta o vaší službě, když nevíte, co reálně potřebuje. Zkuste si odpovědět na tyto otázky:

• Co mohu klientovi / kandidátovi nabídnout?
• Proč by si měl vybrat zrovna tuhle službu?
• Kde je moje přidaná hodnota?

Stejně tak, jako je potřeba rozšiřovat si znalosti v oboru, pro který hledáte specialisty, je důležité rozvíjet své obchodní dovednosti. Doporučuji učit se od těch nejlepších kolem vás. Nebojte se využít rad služebně starších kolegů a ze začátku je doprovázejte na schůzkách. Uvidíte jak pracují a můžete se inspirovat. Postupně se naučíte vnímat potřeby klientů a nakonec to pro vás bude velmi přirozené.

Závěr

Doufám, že pro vás byly předchozí řádky přínosné. Nebojte se dělat chyby, je to jeden ze způsobů, jak se zdokonalovat. Berte chybu jako cennou zkušenost, která vás posune dál a už ji znovu neuděláte. Darwinovské pravidlo totiž platí i zde, kdo se nepoučí, dlouho nevydrží.