Novela zákoníku práce je účinná od 1. června 2025. Vzhledem k tomu, že od kandidátů pravidelně dostávám dotazy, jak se jich změny zákoníku práce dotknou, rozhodla jsem se připravit přehled deseti klíčových bodů, které vám mohou pomoci vytěžit ze změn maximum a zároveň se vyhnout nepříjemným překvapením.

Pokud aktuálně procházíte výběrovým řízením, nebo už zvažujete pracovní nabídku, pak byste měli vědět, co vám flexinovela přináší. Mění totiž i to, co jste dosud považovali za samozřejmé.

Plánujete-li nastupovat do nového zaměstnání po 1. 6. 2025, pak se na vaši pracovní smlouvu bude vztahovat nová právní úprava a náležitosti smlouvy by měly změny reflektovat.

Pro pracovní smlouvy užavřené před 1. 6. 2025, tedy ještě před účinností flexinovely, platí v tu dobu platná právní úprava. Takových smluv se tedy změna zákoníku práce výrazněji nedotkne a tyto smlouvy není potřeba kvůli flexinovele aktualizovat.

Doporučuji seznámit se s podstatnými změnami co nejdříve, protože se vám určitě budou hodit už nyní, nebo v budoucnu. Zde je aktuální znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce se zapracovanými změnami, účinnými od 1. 6. 2025.

A nyní se pojďme podívat na vybrané body flexinovely.

1. Zkušební doba musí být vždy sjednaná písemně

Lidé se někdy mylně domnívají, že zkušební doba je určena takzvaně automaticky zákonem, takže není potřeba mít ji definovanou v pracovní smlouvě. Tak to bohužel není. Zákon totiž říká, že zkušební doba musí být vždy sjednána písemně a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Pokud zkušební doba ve smlouvě uvedená není, pak se jedná o pracovní poměr bez zkušební doby.

V pracovní smlouvě by vždy měla být uvedena formulace typu: zkušební doba činí x měsíců, podle druhu pracovní pozice (řadová, vedoucí) a podle délky trvání smlouvy (doba určitá, doba neurčitá). Pokud by zaměstnavatel zkušební dobu do smlouvy nedal a chtěl ji zavést dodatečně, protože se to tak běžně dělá, pak vězte, že nedělá. Buďto jde o nešvar z neznalosti, nebo o podivný záměr.

2. Změna délky zkušebních dob

Nově také dojde k prodloužení maximálních délkek zkušebních dob o jeden, respektive o dva měsíce, a nesmí být delší než:

• maximálně 4 měsíce u běžné pozice,
• maximálně 8 měsíců u vedoucí pozice.

U smluv na dobu určitou bude zkušební doba stanovena maximálně na polovinu délky trvání pracovního poměru. Pokud by tedy zaměstnanec měl například pracovní smlouvu na 6 měsíců, pak maximální možná délka zkušební doby bude v tomto případě 3 měsíce. Nesmí být delší.

Nutno podotknout, že zaměstnanec a zaměstnavatel mají nadále možnost dohodnout se i na kratší zkušební době, než je ta maximální uvedená v zákoníku práce. Nicméně lze předpokládat, že většina zaměstnavatelů bude chtít využít maximální možnou dobu. Stále platí, že delší zkušební dobu nad zákonem definovaný limit není možné sjednat, a to ani po dohodě.

3. Zkušební doba se neprodlužuje automaticky bez písemného souhlasu

Flexinovela výslovně upravuje, že zkušební doba může být prodloužena o pracovní dny, které během ní zaměstnanec neodpracoval například kvůli nemoci nebo dovolené. Dříve v zákoníku práce takové ustanovení nebylo, což působilo řadu nejasností zaměstnancům i firmám.

Prodloužení je však možné pouze tehdy, pokud se na něm obě strany předem písemně dohodnou. Žádné automatické prodloužení bez souhlasu zaměstnance není možné. Zkušební dobu také nelze prodloužit zpětně, pokud už uplynula.

4. Výpovědní doba běží už ode dne jejího doručení

Nově se výpovědní doba nebude počítat až od prvního dne následujícího měsíce (výpověď z 10. dubna znamená, že pracovní poměr končí 30. června), ale už od dne, kdy druhá strana výpověď obdrží.

Výpověď podaná 10. září tedy bude znamenat, že pracovní poměr skončí po dvou měsících už 10. listopadu. Zákon říká, že výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

Stále platí, že výpovědní dobu bude možné zkrátit, ale vždy jen písemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele s tím, že délka výpovědní lhůty musí být pro obě strany stejná, například jeden měsíc.

Pokud plánujete podat výpověď, pamatujte, že potřebujete mít důkaz o tom, kdy ji váš zaměstnavatel převzal, nebo kdy mu byla doručena. Ideální je osobní předání stvrzené podpisem zaměstnavatele, nebo zaslání doporučeně poštou, ke kterému máte podací lístek jako důkaz, případně poslání datovou schránkou, kde si můžete stáhnout potvrzení o odeslání. Nedoporučuji posílat výpověď e-mailem, zaměstnavatel totiž musí podle zákona její převzetí potvrdit zaměstnanci zpět a pokud to neudělá, nastává problém.

5. Mluvit o výši mzdy je v pořádku

Zaměstnavatel nově nebude mít možnost zaměstnancům zakazovat mluvit o výši jejich mzdy. Stejně tak bude možné zeptat se kolegy na výši jeho mzdy. Flexinovela uvádí, že zaměstnavatel nesmí zaměstnance omezovat při nakládání s informacemi o výši a struktuře jejich mzdy nebo odměny.

Ujednání o mlčenlivosti o mzdě tak už do nových pracovních smluv nebude po účninosti flexinovely patřit. Pokud by zaměstnavatel do pracovní smlouvy něco takového přeci jen uvedl, je vhodné jej na to upozornit.

6. Možnost výplaty v jiné měně

Standardně má zaměstnavatel povinnost posílat mzdu na účet vedený v korunách v bance poskytující služby v rámci České republiky. Pokud zaměstnanec nemá účet v CZK vedený v ČR, má možnost domluvit se předem se zaměstnavatelem na zasílání na zahraniční účet.

Výplata v hotovosti, na zahraniční účet, nebo v jiné měně, je možná pouze po vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele. Firma však není povinna žádosti zaměstnance vyhovět.

7. Garance pracovního místa

Flexinovela zajistí zaměstnancům právo na původní pozici a pracoviště při návratu z rodičovské dovolené, nebo z dlouhé nemocenské. Pokud už pracovní pozice neexistuje, pak má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance na práci odpovídající platné smlouvě.

Firma tedy není povinna vytvořit přesně takzvanou původní židli, ale musí nabídnout místo v rámci sjednaných podmínek. Pokud pracovní místo zaniklo a organizace nemá při nejlepší vůli možnost zaměstnance zařadit jinam, pak může takový zaměstnanec dostat výpověď z organizačních důvodů, nicméně v takovém případě má zákonný nárok na odstupné.

8. Elektronické doručování dokumentů

Nově bude mít zaměstnavatel možnost doručovat důležité dokumenty, jako je například mzdový výměr či jiný dokument, e-mailem. Pokud se na tom zaměstnavatel a zaměstnanec písemně dohodnou, je možné zasílat dokumenty i na jinou e-mailovou adresu, než je ta pracovní.

Pokud však zaměstnavatel pošle dokument e-mailem, zaměstnanec musí potvrdit přijetí, jinak se dokument nepočítá jako doručený. Doručení na soukromý e-mail nebude platné, pokud s tím zaměstnanec předem písemně nesouhlasil.

9. Veškeré změny smluvních podmínek musí být vzájemnou dohodou a písemně

Zaměstnavatel nemůže zaměstnancům zaslat oznámení o změně pracovní smlouvy s tím, že daná změna platí, pokud zaměstnanec nevyjádří nesouhlas. Pokud by organizace například oznámila zaměstnanci změnu mzdového výměru, bude taková jednostranná změna neplatná.

Každá případná změna smluvních podmínek tedy musí být:

• písemná,
• oboustranná,
• srozumitelná.

Pokud zaměstnavatel od zaměstnance požaduje podepsat nějaký dokument, měl by mu vždy dát prostor pro pečlivé přečtení a případné dotazy. Vždy platí, že pokud něco není zaměstnanci jasné, měl by požádat zaměstnavatele o vysvětlení a nepodepisovat něco, čemu nerozumí.

Uchazečům o zaměstnání vždy doporučuji vyžádat si pracovní smlouvu co nejdříve po úspěšném dokončení výběrového řízení, aby měli prostor si ji řádně a v klidu prostudovat a zeptat se na vše podstatné.

10. Ptejte se

Na závěr mám pro vás praktické dotazy, které je dobré v souvislosti s výše uvedenými změnami položit už během pohovoru. Pomohou poodhalit firemní kulturu, úroveň férovosti i flexibilitu a zároveň ukáží potenciálnímu zaměstnavateli váš zájem.

• Jak u vás vypadá zkušební doba v praxi – je běžné, že ji prodlužujete?
• Co se stane, když během zkušební doby onemocním?
• Kdy a jak se dozvím, jestli jsem ve zkušebce obstál/a?
• Bude mzda uvedena ve smlouvě, nebo pouze ve mzdovém výměru?
• Jaký je u vás systém určování mezd – podle tabulek, osobní dohody, nebo jinak?
• Jak řešíte případné rozdíly v odměňování mezi kolegy na stejných pozicích?
• Jakým způsobem probíhá zpětná vazba, když něco nefunguje z jedné nebo druhé strany?
• Jak u vás probíhá návrat z rodičovské?

Pokud byste měli zájem o více tipů a praktických otázek k pohovoru, najdete je v článku Na co se připravit před pohovorem.