Dnešní článek bude trochu delší, než je obvyklé, nicméně cítím, že je to v případě problematiky životopisů potřeba. O tom, jak má a nemá životopis vypadat, už toho bylo napsáno tolik, že bych si myslela, že dobrou znalost této problematiky už všichni mají.

Přesto se mi minimálně jednou týdně stane, že mi přijde CV od IT specialisty, které potřebuje citelně upravit, aby bylo „použitelné“. Buď v něm něco chybí, nebo přebývá, nebo jsou v něm gramatické chyby, případně se velmi obtížně čte a jeho struktura není přehledná.

A vy přece chcete, aby si váš životopis hiring manažer a personalista přečetli, nebo ne? Proto doporučuji k CV přistupovat jako k vaší profesní vizitce.

A čeho se tedy týkají nejčastější chyby, které v životopisech vídám? Těch oblastí je bohužel několik:

• Délka životopisu
• Kontaktní údaje
• Datum narození a rodinný stav
• Fotka
• Časová posloupnost
• Pracovní zkušenosti
• Vzdělání
• Dovednosti neboli kompetence
• Odborné certifikace
• Reference
• Prázdné fráze
• Gramatické chyby
• Cizí jazyky
• Další vzdělávání
• Grafická podoba životopisu
• U CV nezáleží jen na obsahu…
• Další vzdělávání

Délka životopisu

Jestliže zatím moc pracovních zkušeností nemáte, pak je CV na jeden list A4 naprosto v pořádku. Pokud však za sebou máte více než 7 let zkušeností, vaše CV se velmi pravděpodobně nevejde na jednu ani dvě strany formátu A4. Ale to vůbec nevadí. Rozumného potenciálního zaměstnavatele bude zajímat, čemu jste se věnovali a rád si přečte relevantní informace o vašich zkušenostech, takže se nestresujte tím, že je vaše CV 4 nebo 5 stran dlouhé. Pokud obsahuje důležité informace pro pozici, o kterou se chcete ucházet, pak je to v pořádku. Naopak příliš stručný životopis na sílu nacpaný na jednu stranu A4 může u zkušeného specialisty působit poněkud zvláštně.

Kontaktní údaje

Životopisy neboli CV, chcete-li, k potenciálnímu zaměstnavateli už dávno neputují klasickou poštou, ale elektronicky. Přesto ve spoustě z nich často nacházím celou adresu bydliště. Není to sice ten největší prohřešek, ale zaměstnavatel ve fázi pohovoru opravdu nepotřebuje vědět, kde přesně bydlíte. Postačí, když napíšete město. Navíc nikdy nevíte, kam všude se vaše CV bez vašeho vědomí dostane. Počítejte raději s tím, že vaše CV může putovat všude možně, a v tom případě určitě nechcete, aby kdokoli, kdo s ním přijde do styku věděl, kde bydlíte…

Pokud jde o telefonní číslo a e-mailovou adresu, doporučuji uvádět ideálně obojí. Pokud jedno, či druhé do CV nedáte, pak potenciálnímu příjemci vašeho životopisu jen výrazně omezíte volbu způsobu komunikace. Daleko větším problémem ale je, když v životopisu není ani telefonní kontakt na vás, ani e-mail, protože vás pak firma zkrátka nemá jak kontaktovat.

Nedávno jsem tuto situaci s jedním kandidátem řešila a on se domníval, že to tak je přece v pořádku, vždyť já jako externí náborář vybrané firmě jeho kontakty předám, nebo ne? I kdyby tomu tak bylo, bez ohledu na to, jestli komunikujete s interním, nebo externím náborářem, kontakt na vás je vždy podstatnou součástí CV.

Dejte si také pozor na vhodný formát „obsah“ e-mailové adresy. Každý den vidím nejrůznější e-mailové adresy a řada z nich není vhodná pro profesionální jednání – například kotatko9[at]email.aa, nebo necromancer666[at]yahoo.cde, případně petulinka.pet[at]outlook.abc. Uznejte sami, že takové adresy nepůsobí úplně seriózně, navíc potenciální zaměstnavatel nemusí vždy sdílet váš smysl pro humor. Nejvhodnější je využít osvědčenou klasiku ve variaci podoby: jmeno.prijmeni[at]domena.cz / @domena.com.

Datum narození a rodinný stav

Žádný z těchto údajů není pro zaměstnavatele během výběrového řízení relevantní (a rozhodně by neměl být!), takže do životopisu nepatří. Stejně jako to, jestli máte děti, psa, nebo třeba andulku. Pokud v CV tyto údaje necháte, říkáte tím zaměstnavateli nevědomky víc, než byste fakticky měli.

Na určité informace se vás totiž potenciální zaměstnavatel ani ptát nesmí, a ani v CV je není dobré uvádět. Potenciálního zaměstnavatele by neměly zajímat vaše majetkové, náboženské, politické, či rodinné poměry, protože takové informace zpravidla nesouvisejí s danou pracovní pozicí. Ani následné dotazy na pohovoru, jestli máte děti, nebo jestli jste vdaná / ženatý, pak také rozhodně nejsou na místě a nemusíte na ně odpovídat.

Fotka

Tady se u zaměstnavatelů setkávám se dvěma názory: pro jedny fotka není podstatná, pro druhé je naopak důležitá, takže chápu, že se v tom mnozí lidé nevyznají. Praxe mi potvrzuje, že potenciální zaměstnavatelé fotku v životopisu vždy uvítají, takže se přikláním k tomu ji v CV mít.

Pokud se k jejímu uvedení rozhodnete, mělo by vždy jít o aktuální a reprezentativní foto vašeho obličeje. Není úplně ideální, když použijete 10 let starou fotku, protože se pak na pohovoru potenciální zaměstnavatel diví, kdo to vlastně přišel. Stejně tak nedoporučuji používat fotky se sklenicí piva či jiného alkoholu v ruce, nebo fotky z restaurací a různých oslav. Už jsem je ve své praxi v životopisech častokrát viděla a věřte mi, nepůsobí to dobře. Fotku do CV také vůbec dávat nemusíte, takže volba je v tomto případě na vás.

Časová posloupnost

Kdysi na základní škole vás možná učili, že na první místo patří vzdělání a pak až pracovní zkušenosti. Tato poučka už dnes platí snad jen v případě, že jste čerství absolvent střední či vysoké školy a zatím žádnou praxi nemáte. V ostatních případech by měla vaše praxe vždy začínat od současné pracovní pozice, či brigády, nebo stáže. Až za ně patří informace o vzdělání. Za vaší aktuální pracovní pozicí by pak měly reverzně chronologicky následovat vaše předcházející zaměstnání. A po nich by mělo být uvedeno kde a jak jste se formálně vzdělávali.

Pokud už máte jakoukoli profesní praxi, vždy začínejte reverzně chronologicky od aktuální pozice a ne chronologicky od té první ve vaší profesní historii (například v roce 1999), jak to občas v životopisech vidím. Pro potenciální zaměstnavatele je totiž nejpodstatnější to, co děláte nyní, a čemu jste se věnovali v posledních dvou, nebo třech předcházejících zaměstnáních. A to vždy v kontextu vaší odborné specializace.

U přehledu jednotlivých zaměstnání si dejte pozor na jejich správnou časovou návaznost, ať třeba omylem nemáte na první pohled dvě souběžná zaměstnání, protože jste zapomněli napsat délku trvání toho předcházejícího.

Pokud máte v pracovní kariéře z jakéhokoli důvodu mezery mezi zaměstnáními, doporučuji je do CV zařadit a uvést, čemu jste se v té době věnovali (studium, výchova dětí, sabbatical, zdravotní volno, péče o blízkou osobu, neziskový projekt atd.). Vždy to vypadá lépe než prostá mezera mezi zaměstnáními.

Pracovní zkušenosti

Pro úplnost uvádím, že jako zkušenost v kontextu životopisu chápeme nejen zaměstnání, ale také jakoukoli relevantní odbornou praxi při studiu, a stejně tak i brigády, částečné úvazky, nebo práci na neziskových projektech.

Ke každé pracovní zkušenosti doporučuji vždy uvést celý název zastávané pozice (i u brigád), délku trvání zaměstnání ve formátu rok a měsíc (od – do), název zaměstnavatele a formu zaměstnání (part-time, full-time, práce na kontrakt). Ke každé pozici je pak vhodné uvést vaše kompetence, které s ní byly spojené. Tedy za co jste byli zodpovědní, na jakých projektech jste pracovali (alespoň obecně, pokud nemůžete specifikovat), jakých konkrétních výsledků se vám povedlo dosáhnout a jaký to mělo přínos pro tým, nebo firmu.

U všech IT pozic doporučuji vyjmenovat konkrétní SW/HW, nástroje či programovací jazyky, se kterými jste v daném zaměstnání pracovali, což je obzvláště podstatné nejen u vývojářů softwaru, ale také u dalších odborností, neb různé firmy pracují s různými technologiemi. Oblasti, v nichž máte odborné znalosti a které jste v kontextu dané pozice využívali, je pak vhodné uvést s pomocí jejich prostého výčtu.

Občas bouhžel vidím znalosti HW/SW zobrazené pomocí úrovně pokročilosti na nějaké numerické či grafické škále, a to je silně zavádějící (aneb těžko říci, co znamená znalost networkingu na „žluté“ úrovni, nebo schopnost práce s Active Directory na úrovni „2“), proto doporučuji se takovým škálám vyhnout.

Pokud máte zkušenost s vedením lidí, až už neoficiálně v rámci pracovních projektů, nebo jako formální vedoucí, tým lídr, či manažer, nezapomeňte to napsat k související pracovní zkušenosti. Ideální je také upřesnit velikost týmu, který jste vedli, ať má zaměstnavatel bližší představu, jestli jste vedli dva kolegy, nebo deset.

Takto byste měli mít zpracované informace ke každé pracovní pozici, kterou jste dosud zastávali. Obecně platí, že čím dále do své profesní historie jdete, tím méně komplexní informace musejí být, takže u pozice z roku 1999 toho nemusíte mít uvedeno tolik, jako u těch z let 2014 až 2024.

Pokud jste během pracovního života razantně změnili obor zaměstnání, například z fakturantky na projektovou manažerku, nebo z obchodníka na vývojáře, pak také nemusíte uvádět podrobnosti ke všem historicky zastávaným pracím před změnou kariéry. Postačí uvést dvě zaměstnání před danou změnou a informace k nim, zbytek můžete uvést stručněji.

Vzdělání

Zaměstnavatele zajímá většinou jen střední a vysoká škola, takže nemusíte uvádět, kam jste chodili na základní školu (resp. toto platí v případě, že se máte jakékoli vyšší vzdělání). Dle dobré odborné praxe se v CV vždy uvádí název střední školy, délka studia od – do v letech, a obor studia. V případě univerzitního vzdělání pak kromě délky a oboru studia uveďte fakultu vysoké školy, studijní obor a získaný titul. Pokud máte více titulů z různých oborů, napište je také.

Pokud máte vzdělání v IT, nebo technickém směru, není na škodu uvést také téma vaší závěrečné práce, pokud má návaznost na vaši profesi či na pozici na níž se hlásíte.

Dovednosti neboli kompetence

Během popisování pracovních zkušeností akcentujte dovednosti / kompetence, které máte a začleňte je vhodně do popisu vaší náplně práce u jednotlivých pracovních pozic (viz výše), a to vždy v kontextu pozice, o kterou plánujete projevit zájem. Můžete je případně rovněž sepsat jako seznam v samostatné části CV.

Zpravidla využíváme osvědčené dělení na tvrdé dovednosti, které se můžete naučit (např. znalost programovacího jazyka, znalost cizího jazyka, schopnost řídit auto) a měkké dovednosti, které mají návaznost na chování člověka. Řadíme sem pracovní návyky, komunikační schopnosti a další interpersonální dovednosti, jako je třeba schopnost efektivní práce v týmu.

Dovednosti, které je vhodné uvést, se liší dle oboru práce, nicméně zde vám nabízím několik příkladů z IT oblasti: znalost programovacího jazyka Python, znalost správy SQL databáze, znalost angličtiny na úrovni B2, schopnost vedení lidí podpořená zkušeností s řízením pětičlenného týmu, schopnost dotahovat práci do konce, silné komunikační dovednosti, schopnost předávat znalosti v týmu apod.

Odborné certifikace

Nezapomeňte do CV uvést všechny relevantní odborné certifikace, které máte. Opět pro ně můžete využít samostatnou část CV.

Reference

Bohužel stále často vídám v životopisech reference, které jsou uvedeny s plným jménem a příjmením, názvem pracovní pozice, telefonním číslem a e-mailem na bývalého kolegu. Tohle opravdu do CV nepatří. Dáváte tím totiž potenciálnímu zaměstnavateli k dispozici osobní data, která nejsou vaše. Ani souhlas vašeho bývalého kolegy nic nemění na tom, že ve vašem CV jeho údaje nemají co dělat.

Bude-li si chtít potenciální zaměstnavatel zjišťovat reference, musí postupovat v souladu se zákoníkem práce a se zákonem o ochraně osobních údajů.

Pokud chcete být vstřícní, můžete v životopisu uvést, že reference poskytnete na vyžádání.

Prázdné fráze

Určitě je velmi dobře znáte a možná jste je někdy i použili: týmový hráč, orientovaný na výsledek, motivovaný, zodpovědný, flexibilní, proaktivní a tak dále. Ze zkušenosti doporučuji se takovým hodnocením sebe sama vyhnout. Hiring manažeři i náboráři je většinou vnímají jako nicneříkající a pokud je jich v CV hodně, může to působit buďto nedůvěryhodně, nebo tak, že se prostě rádi chválíte. A víte, jak je to se samochválou…

Místo obecných frází popište, jak jste své vlastnosti či dovednosti využili v praxi. Například pokud jste pečlivý programátor, můžete u vybrané pracovní pozice napsat, že přehlednost vašeho kódu a aktualizovaná dokumentace přispívá k efektivní práci ve vašem vývojovém týmu. Analogicky můžete pracovat i s dovednostmi.

Gramatické chyby

Můžete mít sebelepší životopis, ale pokud v něm necháte gramatické chyby, tak s ním dobrý dojem neuděláte. Nejčastěji se setkávám s chybným použitím i/y, nebo s/z a s překlepy. Přitom stačí použít kontrolu pravopisu ve Wordu a máte téměř vystaráno. Pro jistotu doporučuji dát CV vždy přečíst někomu blízkému, který chybu často najde. Pokud píšete CV v angličtině, nebo jiném cizím jazyce, pak je důkladná kontrola potřebná dvojnásob.

Velký pozor si dávejte na zkomoleniny a přesmyčky v angličtině. Velmi často vídám chyby u jednotlivých slov, například: experience vs. experiance, nebo professional vs. profesional, případně management vs. managment; ale i u pojmenování technických nástrojů či jejich výrobců, typicky: Mircosoft vs. Microsoft, CrowdStrike vs. CrowStrike. Občas také dochází k záměně výrazů, například: effect vs. affect, principal vs. principle atp.

Cizí jazyky

Ať chcete, nebo ne, jen s mateřským jazykem si dnes v práci nevystačíte. Obzvlášť v IT oboru platí, že alespoň základní znalost angličtiny potřebuje každý, minimálně na úrovni porozumění psanému textu. Pokud budete pracovat v čistě českém prostředí, pak vám může stačit nižší znalost cizích jazyků, zejména angličtiny. Nicméně pokud míříte do mezinárodní firmy, pak je potřeba počítat s tím, že takové společnosti mohou vyžadovat znalost angličtiny (nebo jiného jazyka) na komunikativní úrovni slovem i písmem. Pokud je potenciální nadřízený cizinec, pak navíc i celý pohovor zpravidla probíhá v angličtině.

Stejně jako v případě dovedností (viz výše), ani při uvádění znalostí cizích jazyků rozhodně nedoporučuji používat jakoukoli grafickou škálu, protože není dostatečně vypovídající. Lepší variantou je napsat u každého jazyka vaši znalost slovně, tedy jako: začátečník, pokročilý, expert.

Zdaleka nejlepší je však řídit se označením pokročilosti znalosti cizího jazyka podle Společného evropského referenčního rámce, který definuje celkem šest jazykových úrovní pokročilosti:

• začátečník – A1, A2
• mírně a středně pokročilý – B1, B2
• pokročilý a expert – C1, C2

Další vzdělávání

Každého dobrého potenciálního zaměstnavatele by mělo zajímat, nejen to, co už umíte a znáte, ale také to, jak si udržujete krok s aktuálními trendy v oboru. Takže nezapomeňte v CV uvést, jak se vzděláváte mimo práci a o jaké oblasti se dále v kontextu profese zajímáte.

Počítají se odborné certifikace, kurzy, zkoušky k oborovým standardům, semináře, absolvovaná profesní školení, nebo i kurzy první pomoci, tak na ně nezapomeňte. Pokud to u vaší profese dává smysl, můžete využít i portfolio vašich prací jako doplněk k CV, kde se můžete více rozepsat ke konkrétním projektům a lépe tak přiblížit vaše zkušenosti budoucímu zaměstnavateli. Takové portfolio přitom může mít buďto podobu samostatného (obvykle .pdf) souboru, nebo jej můžete mít přístupné on-line, podle preferencí.

Grafická podoba životopisu

Jak jsme si řekli na začátku, je dobré o životopisu uvažovat jako o profesní vizitce. Sám o sobě vám práci nezajistí, ale pokud je dobře zpracovaný, pomůže vám otevřít dveře k té správné příležitosti.

Zpravidla však nemá smysl stahovat placené (ani volně dostupné), vizuálně bohaté šablony životopisů z internetu – obvykle jsou plné grafiky, kolonek a přednastavených formátů, které nevyužijete a výsledný efekt tak nebude dobrý. Pokud jste kreativní, můžete si samozřejmě CV graficky lehce obohatit, velmi dobře však poslouží i jednoduchá šablona zdarma z Wordu, případně si můžete celý dokument vytvořit od začátku sami.

Ať už si vyberete kteroukoli možnost, pokud jde o grafickou podobu, snažte se držet několika základních pravidel:

• zvolte dobře čitelný font písma (Arial, Times New Roman, Calibri…)
• totéž platí o velikosti písma (text v Arialu 8 se bude číst těžko)
• v dokumentu používejte maximálně dvě velikosti písma
• grafická úprava by měla být jemná a nenásilná
• nepřehánějte to s barvami
• vyhýbejte použití grafické škály u znalostí / dovedností a jazyků

Pokud budete mít text životopisu napsaný několika odlišnými fonty, a ještě k tomu použijete víc než dvě různé velikosti písma, nebo někde napíšete text tučně, a jinde kurzívou, pak to nebude příjemné čtení. V tomto případě platí, že v jednoduchosti, přehlednosti a gramatické správnosti je síla.

U CV nezáleží jen na obsahu…

Výše uvedenou diskusí grafické podoby CV bychom mohli uzavřít problematiku obsahové stránky životopisu. Nicméně chtěla bych se s vámi podělit ještě o jednu velmi důležitou informaci a ta se týká použití CV pro výběrové řízení: nikdy nepoužívejte jedno a totéž CV pro výběrová řízení na větší množství pozic, o které plánujete projevit zájem!

Každý zaměstnavatel totiž hledá trochu jiné zkušenosti a znalosti, a to i u pozic, kde byste si možná mysleli, že musí vypadat napříč různými společnostmi stejně, a tím pádem budou mít stejné i požadavky na znalosti a dovednosti.

Doporučuji si tedy vždy důkladně prostudovat každý pracovní inzerát, který vás osloví, a zjistit, jaké znalosti, dovednosti a osobnostní charakteristiky u nového kolegy firma na danou pracovní pozici hledá a pak vyladit váš životopis tak, aby těmto požadavkům odpovídal. Nenabádám vás přitom, abyste si jakkoli vymýšleli. Pouze zdůrazněte ty vlastnosti, dovednosti a předpoklady, které zaměstnavatel hledá a vy je máte, nebo na vás sedí, ale při psaní CV vás nenapadly.

A pokud stále v některých oblastech tápete, napište mi, ráda vám poradím.